Přidat názor k článku Nepodařilo se mi kojit svoje dítě. Jsem špatná máma?

....jako ve stovkách jiných věcí. Naučili jsme se dívat se kolem sebe, a věřím, že kdo má málo svých starostí, tak řeší lidi okolo. To mi nikdo nevymluví. Proč je horší maminka co vozí dítě v kočárku než ta, co ho nosí v šátku? Proč je horší máma která nekojí než ta která kojí? Proč je horší (nebo lepší( ta, která dává dítě do postýlky, než ta která ho má v posteli u sebe? Proč je horší máma, která nebere v těhotenství vitamíny než ta co bere? Proč je horší máma co jde na odběr plodovky, protože nechce postižené dítě, než ta, která si ho nechá za každou cenu? Proč řešíme, kdo co dává svýmu dítěti jíst a pít v kterém měsíci? A jak kdo svoje dítě učí mluvit? A jaký používá plínky?

Já ten problém prostě vidím v tom, že lidi co nemají svoje starosti, řeší a kritizují chování lidí v okolí... Nebo naopak mají svých starostí tolik a bojí se je řešit, že si tímhle kritizováním a posuzováním okolí kompenzují nějaký svůj mindrák...

Jasně, je smutný a určitě těžký, když maminka je přesvědčená že chce kojit a ukáže se, že to prostě z OBJEKTIVNÍCH příčin nejde... ale není to konec světa. A maminky, co kojit nechtějí, tak ať nekojí, každý ať se rozhodne po svém. Nakonec je přece jen důležité, abychom měli děti zdravé a spokojené. A to není ani v šátku nebo kočáru, ani v Nutrilonu nebo MM, ani v takové či makové čepici či botkách... Jak uvádí pisatelka... je to v tom, že naše děti budeme milovat, bezmezně.