Tak tohle mi přišlo dost drsné. Já mám pocit, že když si člověk pořizuje dítě, neznamená to stát se otrokem, ale být odpovědný a starostlivý rodič. Není tam samozřejmě žádná přímá úměra s kojením, ale ten předem nalinkovaný názor mě až děsí. Já jsem rok kojila, spoustu nocí jsem probdila, nemoci jsem prodělala bez pomoci léků..., ale to přeci k mateřství taky patří. Znám pár kamarádek, které prošly počátečním mateřstvím jako nůž máslem, ale víc znám těch, které stejně jako já moc odpočinku s mimčem nezažily. Prostě to nejde jen porodit a myslet si, že se s příchodem miminka nic nezmění a že se nebudete omezovat. Tak to prostě nefunguje a umělou výživou to už teprve nevyřešíte!
Vztah k malé, teď téměř dvouleté slečně, jsem si také postupně vytvářela, ale nikdy jsem neměla takhle podivné představy o mateřství. Třeba na to přijdete až po narození Vaší ratolesti, že není vše tak, jak si dopředu plánujete! Přeji vám štastné miminko!
Předchozí