Přidat názor k článku Nepodařilo se mi kojit svoje dítě. Jsem špatná máma?

I kdyby nekojila třeba kvůli kouření?
No právě proto.


Můj názor:
Pokud žena nemůže kojit, protože se jí mléko netvoří, protože je ho málo, protože má fyzické nebo psychické problémy (ať už s kojením spojené nebo vůbec nesouvisející) apod., pak je jasné, že je UM na místě - lepší syté miminko a maminka v pohodě, než fyzické a psychické utrpení na obou stranách. Skvělé, že UM někdo vymyslel, vyrobil a za léta zdokonalil.

Ale:
Jsou mi krajně nesympatické ženy, které se a priori rozhodnou nekojit proto, aby mohly vesele kouřit, pít alkohol, nebo třeba z důvodu, aby si náhodou laktací resp. nalitím a ztěžknutím prsů tyto tvarově neponičily. Výše uvedené důvody považuji za sobecké a s představou milující mámy mi nejdou dohromady.

A že mi do toho (stejně jako nikomu jinému) nic není? To je zajímavé "zaklínadlo". Platí ale jen do té míry, že člověk nemůže druhému nařídit, co má nebo nemá dělat. Rozhodně ale může k určitému obecnému jevu zaujmout nějaký postoj a vyslovit svůj názor. Takže do konkrétního případu (jakéhokoli) mi fakt nic není, ale obecně se k (ne)kojení stavím tak, jak jsem výše popsala. A na to právo mám.


Ad kojení na veřejnosti:
Sama jsem si nikdy nevšimla ženy, která by schválně na veřejnosti kojila a "vystavovala" veřejně na odiv, jaká je skvělá matka, že kojí. Zatím jsem se setkávala jen s maminkami, které odhalují jen to nejnutnějí a jen natolik, aby se dítě mohlo nakrmit. Často přes sebe mívají ještě třeba přehozenou plenu - taky jsem to tak dělávala.
Není to třeba v tom, že každý vidí to, co vidět chce? Tzn. vadí-li někomu kojení na veřejnosti, pak považuje kojící ženu automaticky za "vystavující se"?