Dášo to co píšeš mám pocit, že jsi prožila úplně to samé co já. Strašné deprese, nemohla jsem kojit nikde venku, protože jsem kojila ještě ke všemu s kloboučky do toho syndrom bílé bradavky, věčné nalitá prsa, malý měl do tří měsíců koliku takže řval v kuse od pěti večera do noci. A ted řeším zda odstavit nebo ne. Jsem hrdá na to, že jsme dokázala všechny překážky překonat, ale cítím hroznou hořkost z toho, že ty 4 měsíce jsem si malého vlastně vůbec neužila.
Lvice souhlasím s Tvým názorem ohledně toho, že mi taky nejde moc pod nos, když se žena rozhodne nekojit ,aby se jí náhodou nezměnila prsa atd. ale mám osobní zkušenost z pár maminek, které se opravdu snažily vystavovat a dávat na odiv jak jsou skvělé , že kojí. to nekecám. Já beru kojení jako intimní záležitost, nemám problém kojit venku, ale.....
Předchozí