Přidat názor k článku Nepodařilo se mi kojit svoje dítě. Jsem špatná máma?

To je snad vtip, Markéto, že je fajn, že na tebe dítě není fixované? Víš něco o vývoji dětské psychiky?Jak je právě důležité tzv. specifické připoutání k matce? Jak toto připoutání ovlivňuje jeho pozdější vztahy s lidmi a partnery a vztah ke světu vůbec? Jsme savci, naprogramovaní na sání mateřského mléka se vším, co k tomu nutně patří - tedy matka je zdroj potravy, dokáže uklidnit, je měkká a teplá a já jako mimino se k ní tulím jako do jediného bezpečí, které znám. A je to tak správné a nanejvýš žádoucí. Děti v dětských domovech trpí tím, že se nemají ke komu takto specificky připoutat - chceš-li fixovat se. "Nemají mít koho hluboce rády" - a to cituji našeho předního psychologa Pavla Říčana z knížky Cesta životem.

JInak naprosto souhlasím s kolegyní, že smysl kojení je v nasycení kojence. Hlavně a jedině. Taky jsem kojila kdekoliv, kde si bylo na co sednout. Hlavně aby se miminko najedno, když na něho přišel hlad a neřvalo mi. Jestli to na nekojící matku působí jinak, tak je to problém v ní samotné.