Já jsem dceru kojila jen asi 2 měsíce. Mlíka jsem měla na rozdávání - neustále mi z prsou ukapávalo, v 6-ti týdnech jsem dostala zánět, ale i potom jsem stále kojila celkem bez větších problémů, jen mě trošku bolely prsa. Ale byla jsem na tom dost špatně psychicky a rozváděla se s manželem, takže najednou ze dne na den jsem ztratila mlíko, možná to byla ta laktační krize ve 2 měsících - dnes už těžko říct. Přešla jsem na UM aniž bych se tím nějak hlouběji zabývala.
U druhého jsem byla rozhodnutá kojit a přiznám se, hlavně ze sobeckých důvodů - je to pohodlné, vždy po ruce, a hlavně lacinné. Zatím se daří i když občas se vyskytnou potíže. Z porodnice jsem odjížděla absolutně nerozkojená (kojila jsem každou hodinu z obou prsou a malý neustále řval hlady) takže na noc jsem ho dokrmovala UM ještě asi 2 týdny po příjezdu z porodnice. Pak se mlíčko spustilo, ale nikdy ho nebylo nějak extra moc. Pokud by malej hodně vyblinkal, zas by došlo na UM, protože zkrátka nebylo co jiného nabídnout. Ve 2 měsících se zřejmě dostavila laktační krize, protože večerní kojení zabralo cca 3 hodiny (kojila jsem z obou prsou cca každou 1/2 hodinu a mezi tím chovala jak o život, aby se malý nevysiloval pláčem). Znovu jsem zkusila na noc dokrmovat Nutrilonem. Po asi 14 dnech se všechno zase srovnalo a mlíčko zase stačilo. Další mezník nastal teď ve 4. měsíci. Opět máme na noc málo.
Kojit hodlám, dokud to půjde, ale když to nepůjde, tak klidně budu kombinovat, nebo přejdu bez výčitek na UM úplně.
Můj názor totiž je, že cokoliv je lepší než nechat miminko plakat hlady.
Předchozí