Taky máme doma dva puboše a je to někdy fakt ,,hustý a drsný,, fakt moc těžké se zdržet řešení vyhrocené situace.Se starším (16) to mlátí už dlouho a dost, začalo to nejdřív vztekáním, nadávaním nám a vzdorem vůči nám.Jak jsme strašní jak po něm chceme nemožné věci (učit se do školy..) a že se odstěhuje k babičče...pokračovalo to úplným propadáním v devítce a nešlo to s ním nijak ani po dobrém ani po zlém.Z kluka z vyznamenáním se stalo propadající dítě v devítce, kdy mu šlo o život.Vzali jsme všechnu sílu s manželem a tlačili na něj jak to jen šlo, nakonec udělal i přímačky a dostal se na vysněnou střední školu, ale puberta pokračuje i když už to není takové jak loni.Doma i ve škole nás postihuje ,,pomatení mysli,, (tak to nazýváme my doma) a to taky řešíme, tím, že se bavit budeme až se vyspí.Je to fakt furt dokola a chce to asi ještě nějaký ten rok vydržet...ten mladší(13) to odkoukal a ještě to zdokonaluje a vylepšuje, zatím jsme jen hrozní rodiče, nic mu nedovolíme, proč je kontrolujeme (alkohol a drogy zatím snad nic, cigarety jsme odebrali a naše přednášky typu nevážíte si svého zdraví..jim moc nevoní). Je to děs běs pro všechny zúčastněné.Snad to přežijeme my i oni ve zdraví.
Předchozí