souhlasím s Vámi, máme stejnou zkušenost. Moje děti (přijaté) mi přišly jako prázdná nádoba, kterou bylo potřeba naplnit. A taky to bylo emocionálně nesmírně náročné. Naše příprava probíhala před dvěma lety, nevím jak je to teď, ale upřímně, v kontextu toho, co pak přišlo, byla k ničemu. Jako by těch 70 hodin přípravy byl úvod a na podstatné už nezbýval čas. Ano, bylo velmi důležité probrat manželský vztah, probrat co nás formovalo během života, ale nějak na to už nenavazovala příprava na přijetí dítěte a soužití s ním.
Zavěr: buď je těch 70 hodin málo, nebo je využít jiným způsobem.
Předchozí