Přidat názor k článku Jak se stát rodiči

Také si myslím, že je zbytečné předpokládat, že přijaté děti budou mít automaticky mnohem větší problémy než děti biologické. Adoptovali jsme s manželem sourozence, kteří jsou prakticky naší kopií, či spíše pozoruhodnou směsicí mě a manžela. Nikdy bych nevěřila, že je to možné, ale jsou nám podobní nejen fyzicky, ale i psychicky natolik, že je to až zarážející. Podotýkám, že jsme si je nijak "nevybírali", prostě zaúřadoval osud. Syn sice trpí poruchou řeči (dysfázií), ale zřejmě to nemá vrozené, pravděpodobně ho velmi zanedbali v bio rodině, kde byl do dvou let. Musíme s ním hodně cvičit, ale jeho problémy nejsou ve srovnání s problémy, které řeší mnozí naši přátelé se svými bio dětmi(hyperaktivita je z toho to nejmenší), o nic větší. Takže mě samozřejmě velice dráždí, když mi každý druhý doktor o synovi řekne: On je adoptovaný? To s ním máte jistě spoustu problémů! A můj syn je chudák vlastně poměrně neproblémové dítě (tedy kdyby "nezdědil" půlku vlastností po mně :-)