Milá Lucie,
tak to úplně není - my jsme s manželem přípravu absolovali před třemi lety a bylo to velice zajímavé. Alespoň nás to uvedlo docela do reality. Dozvíte se tam třeba, co vlastně pro dítě znamená, že jeho biologická máma brala drogy - jak ho to může nebo nemusí poznamenat a co to znamená pro vás. Také vás seznámí s různými odborníky pro případ, že byste je potřebovali. Já přípravku moc oceňuju, člověk přestane upadat do raomantických představ z knížek a začne mít trošku reálnou představu. A co se týče lítosti - většina adoptivních rodičů, kteří nemají "vlastní" děti zase tak moc litovat nepotřebuje. Nás s manželem naše biologická bezdětnost třeba nemrzí vůbec, takové úžasné děti, jako jsou ty naše adoptivní, bychom v životě nestvořili. A myslím, že se tahle úvahy netýkají jen nás. Takže mohu říct jen - nás nelitujte, my "vlastní" děti máme (adoptivní děti jou přece také vlastní, jen nejsou biologické a to je jediný rozdíl)!
Předchozí