V dnešní době je opravdu kojení velmi medializované, ze všech stran se na nás hrne kojit, kojit, kojit! Tak jsem si myslela, že s tím nebude problém a těšila jsem se.
My jsme s mím synem, kterému budou čtyry měsíce, zvládli kojení dva mesíce. Prcek místo sání stále jen hryzal, byli jsme se radit s naší paní dr., s laktační poradkyní atd. nikdo nedokázal poradit. Do konce šestinedělí jsme kojili plně, pak začal syn blinkat krev, kterou odemě vysál a tak jsme odstříkávali a tak jednou, dvakrát denně jsem mrně přikládala, kvůli tvorbě mlíčka, až me jednou synek, prokousl bradavku, tak, že mě tekla krev viditelně, dostala jsem zánět s horečkama a mlíčko zmizelo a ať jsme chtěli, jak jsme chtěli, už se neobjevilo. Přešli jsme na lahev a od té doby jsme v klidu já i mrně,v klidu papá, dobře spinká samý úsměv. Od paní dr. jsme dostali velkou pochvalu, že jsme to s těma problémama zvládli tak dlouho. To bylo také velké povzbuzení.
A s tím citem a zvykáním si na miminko....
Jakmile jsem Danečka prvně uviděla a položili mi ho na prsa, věděla jsem, že je to moje láska a že pro něj udělám všechno na světě. A intimní kontakt "doháníme" spoustou jinými aktivitami, masáže, tulení, mazlení no však každá máma asi ví.
Takže maminky co nekojíte, nebudte smutné ( mě to sice chvíli trvalo), já jsem taky vyrostla na sunaru a žádný negativní dopad to na mě nezanechalo. A moje máma je tou nejkvělejší mámou na světě!
Předchozí