Mám 2-letého synka. Kojení jsme po celé těhotesnctví brala jako automatickou výživu mého dítěte, moc jsem se těšila na to, jak spolu budeme blízko. Bohužel mi nebylo dáno, abych své dítě kojila, MM odmítal i odstříkané na lžičko, poté i v lahvičce, o přisátí ani nemluvím. Dodnes jsem se s tím, že jsem nekojila, úplně nesmířila. Je to tím, jak kolem sebe slyším, jak je kojení jediné správné atd. Všichni se ptají, co kojení, ale co je komu do toho? Jedinou útěchou mi je, že je malý zdravý čipera, i když "odkojený" UM. Proto - všechny maminky, které nemůžete kojit - netrapte se tím, já si tím s pláčem prošla a zbytečně se stresovala. Mé dítě není jediné, které vyrůstá s UM, lásku a něhu mu dávám i bez kojení a to je, myslím, to nejdůležitější:-).
Předchozí