Přidat názor k článku Nepodařilo se mi kojit svoje dítě. Jsem špatná máma?

Já jsem měla s kojením také velké problémy hned od 6 týdne po narození naší maličké. Měla silnou koliku, navíc reflux jícnu, došlo to tak daleko, že ji tehdy poslali na rentgen, jestli nemá zauzlení střívka.Sestřička mě zprdla, že se o malou špatně starám, že jím určitě věci, které ji dělají problémy.také mě obviňovali , že s malou nejsu sžitá, prostě špatná matka. Přitom to vůbec nebyla pravda.Byla jsem z toho tak vystresovaná, že jsem jedla jen mléčné výrobky, aby náhodou něco nebylo špatně a pila pouze vodu a fenyklový nebo kmínový čaj.Malé se problémy nezlepšily,křečama mi rozkousala při kojení úplně bradavky a plno lidí z lékařské profese tvrdilo, že asi špatně kojím...Pořád poplakávala a já jsem byla přesvědčená, že má hlad. Nakonec jsem si zaplatila 2 hod. u laktační poradkyně za to, že se dívala, jak kojím. Uznala, že techniku mám správnou, ale tvrdila, že mléka má maminka vždycky dost, vždy odst silné... To do nás hustili i v předporodním kurzu. Byla jsem na tom špatně psychicky,po návštěvě poradkyně ještě víc, zakázala mi přikrmovat, říkala, že mám pořád kojit, že bolesti při kojení z rozkousaných bradavek musím vydržet. Nakonec ale zvítězil můj selský rozum a začala jsem přikrmovat z flašky. Vůbec nebyla pravda, že malá pak nebude chtít z prsu. Dělali jsme to nastřídačku a tak jsme vydrželi 11 měsíců.Potom se mi bohužel vytvořila na prsu cysta,ze které mi v olomoucké nemocnici amatérsky vytáhli tekutinu, při tom propíchli žilu a ta mi začala do prsu krvácet a malá přestala pít úplně.Hrozila mi už otrava krve,ale naštěstí se nám to podařilo včas (spíše na poslední chvíli) zachránit. Takže mé zkušenosti s kojením a přístupem odborníků nejsou opravdu nejlepší. Přesto jsu dnes vděčná, že jsem malou odkojila alespoň 11 měsíců, i když jen částečně a vím, že pokud po dalším porodu budu mít opět problémy, klidně podám miminku flašku a nebudu dbát na rady rádoby odborníků. Myslím si, že pro miminko a vytvoření vzájemné vazby s maminkou je nejdůležitější pohoda a ne zbytečné stresování.A láska ke svému dítěti? Ta se utváří celý život, ne jen kojením a čím je dítě starší, tím více se upevňuje. S prvním krůčky, slůvky... se stále prohlubuje. a jak to s naší malou dopadlo? když ji byly 3 měsíce,dostala jsem od jedné psycholožky výbornou radu. Dítě lépe zvládá své problémy, když vidí usměvavou maminku. Tak jsem se dala dohromady, začala s ní dělat laškoviny i když plakala a za 14 dnů bylo po problémech. Od té doby máme smíška a je sluníčkem celé rodiny.