Přidat názor k článku Stresující vyšetření

a ještě bych k tomu přidala: Markéta napsala "To umíte tomu nenarozenýmu dítěti číst myšlenky, že ví, že bude trpět?" Dnes je na stránkách www.idnes.cz rozhovor s postiženým Tomášem Cikrtem, mluvčím min. zdravotnictví. Z toho rozhovoru nevypadá, že by byl nešťastný. Kromě toho i ta jeho pozice dokazuje, že "zdraví" není na světě všechno - on se dokázal na takovou pozici vypracovat přes to své postižení. Oni si dítě adoptovali; viděla jsem ještě 13. komnatu s hercem nízkého vzrůstu, na jehož jméno si teď nevzpomenu - a ten se svou ženou se rozhodli, že budou mít dítě vlastní, i když určitě postižené stejně. Té holčině je teď kolem 17, je stejně postižená a taktéž nevypadala nešťastná a trpící. Naopak.
Zdraví je někdy taková modla, za které se dělá příliš. Ne, že by nebylo důležité, ale není to přece základní životní podmínka. To, co je pro život podle mě důležitější, je láska. Milující rodina. Kterou potřebuje jak postižené, tak zdravé dítě. A to, jestli si někdo "nechá vzít" dítě se špatnými výsledky, podle mě o jeho charakteru a lásce k nenarozenému dítěti hodně vypovídá.