Ale fuj.
On pan doktor koukám na tý stránce vůbec perlí, potrat je pro něj bezúečnej zákrok a na ženský psychice nenechá žádný stopy:
http://www.volny.cz/a.bartak/upt.html
....
S plným vědomím, že je to tvrzení kacířské, za něž mě mnozí odsoudí, tedy prohlašuji: přerušení těhotenství je výkon velmi bezpečný a v drtivé většině případů naprosto neškodný. Zejména obavy z budoucí nemožnosti mít děti jsou neopodstatněné. Protože se současné zabývám léčbou ženské neplodnosti, mohu z vlastní zkušenosti prohlásit, že ty případy, kdy obtíže s otěhotněním byly v prokazatelné souvislosti s prodělaným potratem, mohu spočítat na prstech. Obávané protržení dělohy je velmi vzácné a i když k němu dojde, obvykle není třeba nic podnikat a poranění se bez následků zahojí samo. A fráze odpůrců potratů o “brutálním zásahu do ženina organismu” je opravdu bezobsažnou frází, za kterou si ani ten, kdo ji používá,není schopen nic konkrétního představit.
Dost se hovoří i o psychickém traumatu z potratu, o tom, jak se s ním žena celý život vyrovnává. Provedl jsem za svůj život tisíce interrupcí a zodpovědně prohlašuji, že naprostá většina žen z interrupce psychické potíže nemá. Není to jen můj názor; ani objektivně prováděné psychologické studie žádné duševní škody neprokázaly. A pokud žena psychická muka zažívá, tak především proto, že předtím byla její mysl zmasírována argumenty antipotratových aktivistů a ona přichází k zákroku přinejmenším se zbytečnou hrůzou ze zdravotních následků. Interrupce je tak klasickým případem jevu, kdy názory o věcech nám škodí více, než věci samé.
Žena, která se rozhoduje, zda přerušení těhotenství podstoupí či ne, má před sebou jistě těžké rozhodnutí. Ale měla by uvažovat jen o tom, zda chce být matkou, nebo nechce. Rozhodně ať se nedá dotlačit do nechtěného těhotenství jen obavou z možných zdravotních následků. Jsou tak málo pravděpodobné, že nestojí za to si jimi rozhodování komplikovat.
Jak říká můj švagr, když narazí na někoho podobnýho: ... a tohle má volební právo!!:-(
Předchozí