Přidat názor k článku Stresující vyšetření

Ja si velice vazim lidi, kteri vychovavaji postizene dite, je to obdivuhodne a asi by to melo byt i samozrejme. Druha vec je, ze nastesti je prenatalni diagnostika a kazdy ma volbu. Myslim, ze je mensi zlo a mensi tragedie jit na interupci s vedomim, ze se postizene dite nedokazu postarat. Je to mensi zlo, nez to dite potom tyrat a zanedbavat, nebo odkopnout do ustavu at cely zivot zije s pocitem menecennosti a bez lasky a to myslim te opravdove od tech nejblizsich .... Neda se srovnavat dysleksie a treba jiz zminovany ES. Hyperaktivni dite, nebo proste trochu jine a tezce telesne i mentalne postizene s velmi spatnou prognozou do dalsiho zivota...Co kdyz se ta matka treba jen boji co jednou bude s jejim tezce postizenym ditetem, az ona tady nebude....Co kdyz ta matka jen proste nechce svoje dite videt trpet a v bolestech umirat, muzeme ju za to soudit, ze sla radsi na interupci??
Ono ovsem ta prenatalni diagnostika muze tomu miminku ve finale zivot zachranit, nebo aspon zkvalitnit a to bez ohledu na to, jestli jsme, nebo nejsme presvedceni dite vychovavat jakoli to uz dopadne. To myslim je aspon pro me duvod, proc podstupovat trochu i stresujici vysetreni v tehotenstvi.
Takze neberme nikomu pravo se rozhodnout, rozhodnout se dite si nechat, nebo podstoupit interupci a potom se s ni vyrovnat. Kazda zena ma stejne tak pravo vysetreni odmitnout a kazdy by mel jeji rozhodnuti respektovat.