Přidat názor k článku Stresující vyšetření

Ahoj Markéto, chtěla jsem jen napsat, že Ti moc držím palce. Osobně jsem při prvním těhotenství stála před podobným rozhodnutím (DS 1:100), ale na amniocentézu jsem šla. Máme doma úžasnou zdravou holčičku, jak jsem ale četla tvůj příspěvek, úplně se mi vybavily ty probrečené dny a strašné nervy. Fuj. Tenkrát bych asi potrat postoupila, i když nevím. Když mám už toho jednoho drobečka doma, zase nevím. Myslím, že člověk to své miminko miluje, ať je jakékoliv. Testům bych se ale asi nebránila ani podruhé. Dělali mi je v Gennetu v Praze na Letné, byli skvělí a profesionální. Pan doktor si při odběru plodovky povídal s manželem, jednou rukou držel ultrazvuk a druhou nabíral vodu, a ani na okamžik jsem o jeho schopnostech nezapochybovala. A pak jsem měla až do konce klid. Úplně tě ale chápu, dokážu si představit, jak je takové rozhodování těžké. Netrap se, moc na tebe myslím, ať je vše v pořádku. Ono určitě bude. Jen - já osobně jsem za důkladný systém naší zdravotní péče o těhotné ráda. Myslím, že je to hodně i o lidech. Lékař by měl být trochu psycholog, sdělit informace pravdivě, ne zbytečně strašit nebo naopak uklidňovat a nechta volbu na budoucí mamince. Já jsem takové štěstí v těhotenství měla.