Přidat názor k článku Stresující vyšetření

Mám také postiženého bratra, je mu 35 let, má fyzické i mentální postižení, je na úrovni 5 letého dítěte, takže naštěstí je soběstačný,.
Ale právě proto bych nikdy nenapsala ...než postižené dítě žádné dítě. Jsem mladší, ale v období puberty jsem samozřejmě byla do péče "zatažena". má to své stinné stránky, ale jsem RADA že ho mám. Opravdu a vím a jsem ztotožněna s tím,že až tu rodiče nebudou, postaráme se s manželem o něj mi, jezdí přes den na šest hodin do stacionáře, o víkendech je doma.Takže já přes všechno negativní (to nezapírám, jsem občas pociťovala taky, ale myslím že některé věci by mi vadili i na zdravém sourozenci) jsem proti "nucení" do potratu. Je to jen a jen volba maminky, ta která jde na potrat není lepší než ta co ho donosí.
Ale je to můj názor, respektuji názory ostatní.