Přidat názor k článku Stresující vyšetření

Dobrý den Markéto, přečetla jsem si váš článek a trošku se mi nelíbi váš přístup, že raději budete 9 měsíců v klidu, žádné testy a jen ta nejnutnější vyšetření. Já jsem si prožila podobné, když jsem čekala první holčičku, tak bylo vše v pohodě, neměli jsme tenkrát přístup k internetu, ani jsem nějak zvlášť nehltala maminky a betynka a podobný časopisy, takže jsem žila ve sladné nevědomosti, čekala jsem dítě a prostě bude zdravé. Naštěstí bylo a je. Ovšem při druhém dítěti už jsem měla více informací a tak jsem ve 14. týdnu podstoupila speciální ultrazvukové vyšetření a testy na Downův syndrom. Opět můj pocit - čekám dítě a bude zdravé, my jsme taky s manželem OK a naše rodina, jak vy píšete: zdravě nudná :-). Do ordinace jsem vcházela veselá a těšila jsem se, že se konečně dozvím, jestli je to vytoužený kluk. Jenže: miminko má vývojové vady, protože mám srůsty na děloze a maličkej neměl kam růst, takže měl poškozenou hlavičku a neměl ručičku a jedna nožička byla taky zdeformovaná. Ani nevím, jak jsem se vypotácela z ordinace a brečela a brečela. Doktoři navrhli jednoznačně okamžitý potrat, operaci dělohy atd atd. Pláč pláč a jenom pláč. Vše bylo v takovým shonu, že jsem se psychicky zhroutila až dva měsíce po zákroku, kdy mi došlo, že mimi prostě nebude. Pořád jsem přemýšlela, kam ho pohodili, toho mýho prcka, jestli do popelnice, no prostě mi hrabalo. Abych to zkrátila, za tři měsíce jsem otěhotněla znovu a máme další zdravou holčičku. Myslím si, že v dnešní době je krajně nezodpovědné vyhýbat se různým vyšetřením. Teď možná chcete dítě, byť i postižené, ale věřte tomu, že zničíte život jemu a celé vaší rodině. Spousta lidí nebude vědět, jak se k vám má chovat, jestli vás litovat nebo pomáhat, nebude moct dělat, co teď, jezdit na výlety a stýkat se s přáteli. Je to smutné, ale musí žít jen zdraví jedinci. Myslete na to, že pokud byste přivedla na svět postižené dítě, že vy tady věčně nebudete, abyste se o něj starala a co pak chudáček maličký? Bude ležet někde v ústavu a koukat do zdi? Choďte na ta vyšetření, ať máte jistotu, že prcek je OK, ať se pak sám o sebe dokáže postarat. Já jsem si tenkrát taky říkala, že ho chci, moc chci, i když bude nemocný, ale teď s odstupem času děkuju, že to takhle dopadlo, že jsem ho "dala" pryč a mám zdravé holky, ale dopadlo to tak jen díky lékařům a různým testům a vyšetřením. Každý těhotenství je hrozně velký riziko (v dnešní době) Možná tomu tak bylo i dřív, jen jsme o tom nevěděli, nevím. Mějte se hezky a přeji zdravýho prcka!!! Denisa