Diano, to pardon, ale to není jiná kapitola, to je akorát o nastavení hranic, do kdy jsme ochotný se nevyhovujících jedinců zbavovat. Pro někoho ta hranice, kterou nemůže překročit začíná početím, pro někoho narozením, pro někoho 20 týdnem těhotenství a takový Sparťani házeli živá novorozeňata ze skály, pokud se jim zdála nevyhovující.
A je v pořádku, že každej má tu hranici jinde, ale není v pořádku označovat matku za sobce, jenom pokud má tu hranici jinde a není schopná se zbavit svého nenarozeného, byť postiženého dítěte.
To že ty si nedovedeš představit, že by postižený dítě mohlo žít plnohodnotnej život, není důvod se navážet do někoho, kdo to vidí jinak.
Co je to vlastně plnohodnotnej život?
Předchozí