Přidat názor k článku Pružná pracovní doba a delší mateřská dovolená - triumf feminismu? Určitě ne.

a jsou mu dva roky.
Rozdíl je v tom, že mu platím jednou týdně soukromou,úžasnou školičku, protože musím na kurz. Domluvila jsem všechno s tím, že pokud se to malému nebude líbit a bude ho to stresovat, tak rok počkáme a začneme potom.

Záměrně ted platíme hodně za soukromou - ale vynikající - školku. Je to asi perfektní způsob jak začít, mají úžasný přístup ke mně i k malému.
Syn plakal jednou - při asi čtvrté návštěvě. Odešla jsem jen za dveře s tím, že tomu dám pár minut a kdyžtak si ho vezmu zpátky, opravdu pro nás nemá cenu to nějak "hrotit" a já bych z kurzu nic neměla kdybych věděla že pláče.
Nicméně jsme zavřela dveře a bylo TICHO, kdyby ticho - za pár vteřin jsem ho slyšela jak se směje a hraje si s dětmi. Od té doby pohoda, do školičky se opravdu těší, občas se ptá kdy tam pojede... a to jsem byla zapřísáhlá že s ním budu do čtyř let doma naplno :) takže ted chodí jednou týdně na dopoledne, bude možná chodit na dvě - vždycky podle počasí, nálady a tak.. opravdu to moc neřešíme.
Od září půjde na dopoledne už do normální školky - to mu budou čerstvé tři - ale rozdíl je v tom, že s tím dopolednem bych chtěla vydržet co to půjde. Tedy záleží kde půjde do školy - jestli ve Francii, tak tam děti musí být ve škole až asi do půl čtvrté, mají tam jakousi povinou "družinu", kde si i dělají úkoly atd. A nejde dítě vzít dřív :( takže v tom případě možná rok předtím by chodil na celý den, at si zvykne.
Ach, ta vychvalovaná západní evropa, že? :)