Přehlídla jsem něco, a nebo je ten článek opravdu o tom, jak mají ženy sladit péči o děti a zaměstnání. Co takhle třeba mimo jiné zapojením mužů do péče o dítě? Proč se z volby mezi prací a rodinou zase dělá "ženská otázka"?
Jasně, že někdo napíše, že u něj by to fakt nešlo, protože manžel pracuje v náročném oboru, kde nelze atd. atd. Ale ve spoustě rodin by to šlo, jen chtít, že.
Krom toho mě vždycky zarazí, jak spousta matek očekává, že je za péči o JEJICH VLASTNÍ dítě bude někdo platit (protože výchova je přece záslužná činnost). Přátelé, nerada bych popudila, ale myslím si, že děti si pořizujeme ze svého rozhodnutí a kvůli sobě, ne kvůli tomu, abychom ze státu vyrazili nějakou korunu. Ano, rodičovský příspěvek je příjemná věc, když jsou na něj v rozpočtu peníze, ale odpovědnost za uživení rodiny je přece vždycky na rodičích. Spoléhat se na to, že mě stát adekvátně zaplatí za bdění nad kolébkou vlastního dítka, to mi přijde trochu moc.
(Samozřejmě zase nemluvím o rodičích osamělých, rodičích postižených dětí a jiných zvláštních případech, které si solidaritu zaslouží.)
Předchozí