A co kdyz by vam po UZV rekli, ze je viditelny rozstep bricha - zadna pravdepodobnost, ale fakt, a ze streva plavou mimo telo v plodove vode? (diagnoza byla samozrejme jeste potvrzena odberem plodove vody) Ze pokud to dite vubec donosite, bude se muset hned operovat a i kdyby se operace povedla, strevni tkan vyvijejici se mimo oblast bricha nebude mit schopnost absorbce zivin a dite bude mit bolesti a zit na kapackach - myslite ze to neni utrpeni? Kamaradce tohle diagnostikovali uz na konci 1.trimestru. Ano, uz to byl clovicek, ale priroda nekde udelala chybu, kdyz sama nespustila potrat.
Nebo by zjistili, ze cekate siamska dvojcata a sance delsiho zivota je jen v pripade jejich oddeleni? Ale jaka je pravdepodobnost uspechu? Nejdriv vysetreni zavrhujete ale pak budete vyzadovat nakladnou operaci, ktera ubere finance z rozpoctu treba na lecbu desitky deti s leukemii nebo na porizeni nejakeho specialniho pristroje pro lidi, kteri vysetreni podstoupit chteji.
Ja nevim, jak to bylo s temi siamskymi dvojcaty na Slovensku, ale jak to dopadlo asi vime. Predpokladam ale, ze pokud neodmitli UZV, muselo to byt znamo dlouho predem. Ja bych urcite na potrat sla a doufala, ze zdraveho ditete se jeste dockam. A pokud ne, vlastni dite nebo cizi - adopce je prece taky sance na stastnou rodinu.
Mimochodem, dokazete se vzit do situace, ze uz nemuzete zit, ale abyste sve utrpeni ukoncili, musite se stat vrahem sveho siamskeho dvojcete? Myslim, ze v minulosti tohle musela resit vetsina takto postizenych, kteri se dozili dospelosti.
Předchozí