Přidat názor k článku Stresující vyšetření

ty si přečti ještě jednou můj příspěvek. Moc jsem napřed nerozuměla tomu, co myslíš tím "Tak si to tady sama napsala!" Napadlo mě: mělo se to snad týkat toho, že pro mou mamku nebylo jednoduché, že měla pět dětí během pěti let? Pokud to tak je, pak tě musím upozornit, že jsme tím nijak netrpěli, měli jsme krásné dětství s největší možnou láskou od našich rodičů. Já jsem to o mamce psala proto, že jsem si vědoma toho, že k potratu matky "něco donutí" - ale já mám za to, že nemůžou svou situaci řešit zabitím nepohodlného!! S tím, zda jsme se doma "měli dobře", to nemá nic společného a z mého příspěvku nevyplývá, zda to tak bylo či ne.
Další z tvých náznaků "hrdinkou se byt nepovazuji" - opět mám za to, že z mého příspěvku nevyplývá, že se někdo cítí nebo necítí hrdinou.
Nerozumím tvému rozhorčení, když přirovnávám interrupci k zabití. Co je podle tebe to děťátko? Podle mě živý člověk. K tvým poznámkám o shluku buněk: kdy se tedy buňky stanou dítětem? Z lékařského hlediska nedochází v děloze k žádné přeměně z "ničeho" na bytost.
Věděla jsem, že se začne o znásilněné-těhotné. Proto jsem napsala: "Každý (až na výjimky) věděl, do čeho jde" - tuto situaci nehodlám soudit ani teoreticky. Přesto to nic nemění na tom, že pokud je teď v ČR provedeno denně kolem 70 potratů, jsem si jista že to nejsou pouze a jenom případy znásilněných. Myslím že v tom se nemýlím. Stejně tak tebou uvedený druhý příklad je dost mimo mísu, promiň.