Já si myslím, že je to o nárocích i o štěstí. My si ten luxus, že jsem doma můžeme dovolit také proto, že nejsme vázáni žádnými velkými dluhy( např hypotékou). Byly doby, kdy jsem studovala, měla dítě, platila si zdravotní pojištění a poplatek za studium 3500,-měsíčně. K tomu jsme táhli leasing na oktávku. Takže chápu rodiny, kdy se platí 10- 15 tisíc hypotéka- je to fakt znát a málokdy satčí jeden příjem. Jinak nemáme žádné domácí kino, drahé mobily, foťáky, na dovču jezdíme většinou v Čechách,...A hlavně máme s rodiči napůl veliký RD. Takže rekonstruujeme podle momentální finanční situace. (Ale např po 11 letech máme stále válenkdy po mě a bráchovi:-))
Předchozí