Tak to jste nepoznala moje dítě. Šla do jeslové třídy ve věku 2,5 roku a bylo to pro obě vysvobození. Žijeme na kraji města, v té době jsme dostavovli domek a neměli plot. Dítko bylo neuhlídatelné, utíkalo za dětmi ze školky, které si chodily hrát za náš dům na louku. Když skončily, zarazila je paní učitelka na kraji ulice a šla nám vrátit naše dítě. několikrát nám dítě uteklo za dětmi a nepřejte si vidět ty nervy, když nevíte, kde máte dvouleté dítě! Dřív než ve 2,5 letech dítko do školky nechtěli a do jeslí taky ne, že prý je na jesle "staré". V jeslové třídě sice taky padla nějaká slzička, ale asi týden, než dítko pochopilo, že ho maminka neopustila, ale že přijde a zase se půjde domů. Pak jsme měly jiný problém, a sice jak dostat dítě domů ze školky. Několikrát jsme se tam sešly i 4 maminky, děti odmítaly jít domů a šly až ve chvíli, kdy je paní učitelka ze školky doslova vyhodila a školku za nimi zamkla.
Moje dítě nebylo jediné. Já byla taky taková, jednou mně dokonce rodiče ve školce zapomněli a já tam byla do 20.00 večer. Ani mi to nevadilo, hraček tam bylo dost, jen paní učitelka byla trochu nervózní, i když jsem jí řekla, že domů klidně dojdu sama. Moji synovci byli taky takoví a nebyli to jedináčci. Prostě ve školce bylo víc hraček a hodně parťáků pro hru, to doma není.
Předchozí