Přidat názor k článku Stresující vyšetření

Čekáme první dítě, tripple test vyšel zle a tudíž nás poslali na genetiku. Šla jsem v tam v klidu (o nespolehlivosti tohoto testu bylo napsáno hodně), rozhodnutá nepodstoupit amniocentézu. Na ultrazvuku se ovšem odchylky ukázaly, bylo mi řečeno, že dítě je ještě malé, tak se těžko vidí a já vyděšená v podstatě pod nátlakem lékaře jsem si odběr plodové vody nechala udělat. (Taky jsem mohla počkat, až bude mimčo větší). Výsledek byl telefonicky za tři dny - bohužel pozitivní. Jednoznačná reakce lékaře do telefonu - přijďte se domluvit na potrat. To pro nás s manželem, který mě mimochodem velmi podržel, nebylo přijatelné.
A teď se dostávám k tomu, proč vlastně píšu. Souhlasím s tím, že dnešní lékařské "vymoženosti" jsou velmi nedostatečné, často plaší ženy zbytečně a neřeší základní otázku - etickou. My dva jsme rodiče, a co můžeme pro své dítě udělat nejlepší, než se o něj postarat? Zabít ho jen proto, že je nemocné? Teď v bříšku je mu dobře, je živé, kope,spokojené. Až se narodí, stane se to, co je mu předurčeno. Doporučí mi snad lékař smrt např. dvouletého dítěte, které těžce ochrne po zánětu mozkových blan?
Mám pár dní do porodu a musím říci, že po počátečním šoku a vyrovnávání se situací jsem prožila klidné, bezproblémové a v rámci možností spokojené těhotenství. A na miminko se těším, ať bude jakékoliv.
Šárka