Přidat názor k článku Stresující vyšetření

Přidávám se k Lindě a Bejbině - starala jsem se o mentálně postižené jako dobrovolnice a hrozně moc mi to dalo. Nikdy bych neřekla, že vedou "neplnohodnotný život". Po pravdě řečeno tomuhle pojmu ani nerozumím, buď vedu šťastný, nebo nešťastný život. A "moji" postižení vedli myslím život šťastný, protože to bylo v komunitě rodinného typu. Takže záleží na nás, jaké podmínky jim vytvoříme. V žádném případě bych to nevzdávala už předem, i kdybych věděla, že já sama se o takovéto dítě nebudu moct postarat. Jestli budou mít handicapovaní lidé šanci na spokojený život závisí na tom, jaký přístup k nim bude mít naše společnost (obávám se, že v tomto směru máme co dohánět). Na západě fungují možnosti chráněného bydlení, komunity pro postižené atd. U nás by to bylo potřeba taky, ale především by se měl změnit přístup k postiženým lidem.