to je dobrá uvaha.
Např. srovnám mého bráchu a mého muže - můj muž by asi v životě nežil, nebydlel sám... můj brácha při studiu na VŠ zvládá bydlet v podnájmu.
můj brácha umí trochu šít, žehlit vařit (i když nerad) - můj muž ani jedno.
můj muž je zvyklý neřešit, co kde nechal položené "on to někdo/nějakej vůl uklidí" - můj brácha si umí vše dát po sobě do pořádku...
Docela jsem v duchu spílala mé tchýni... no dovedete si to představit. Když jsme tam třeba byli na návštěvě, on si bral mlíko a já na něj "Chytni to pořádně, ať to nerozleješ." "A proč??" "No asi abys to pak nemusel uklízet" a jeho máma se do toho vložila "To je jednoooo, to SE uklidí, to nevadí!!!" Jí prostě nijak netrápí běhat za každým s hadrem, uklízet po všech a tak podobně, já na to nejsem stavěná a nehodlám to za něj dělat... Ona jeho tchýně si asi jiný způsob soužití nedovede představit, ale jednu dobu jsem se sama sebe ptala, jak si asi připadá, když ví, jak vychovaného muže předala své snaše... proč ho vychovala k nesamostatnosti a jistým způsobem k nezodpovědnosti ... (fakt jen určitým způsobem, on je jinak dost zodpovědný a třeba opatrný v jiných věcech... no snad rozumíte co chci říct)
Předchozí