Karolíno na to bacha, to se stalo s mým bráchou, který je opravdu fajn chlap. Jenže narazil právě na "mrchu", která ho nejen obrala, ale došlo i k tzv. syndromu zavrženého dítěte, kdy jeho vlastní dcera ho pomalu ani nepozdraví, když se potkají ( dcera je už velká, dnes by mohla mít rozum, že?).
NAŠTĚSTÍ potkal časem svou nynější ženu, jsou spolu rádi a váží si jeden druhého.
Pro zajímavost - četla jsem nedávno článeček jednoho táty, kdy popisuje svou schizofrenní výchovu dětí. Dceru učí, aby si vybrala chlapa, který se o ní postará a bude jí na rukou nosit a bude dělat toto a toto a toto ...., aby se ona měla v životě dobře a syna učí, aby nebyl blázen a hlavně se nenechal od nějaké vyžírky ženský využívat a aby ukázal hned na začátku, kdo je doma pánem. Takže tak.
Předchozí