Také jsem se naučila řešit věci sama, což udělalo určitě i spousta jiných žen, jejichž otec odešel od rodiny a matka tím pádem zůstala namydlená. Byla to pro mě škola do života. Nicméně jsem zároveň i dost impulzivní bytost, takže sem tam šlápnu vedle a pak musim své chyby napravovat, což je jistě taky dobrá škola.
Co se týče výběru partnera, opravdu mi záleželo na tom, aby to byl člověk, kterého si vážím, nesobecký jedinec do pohody, což se mi, zaplaťpánbůh, povedlo.
Kdyby odešel, byla bych z toho vyřízená, ale po svých dřívějších zkušenostech to rozhodně nemohu vyloučit, stejně jako to, že neodejdu já. Svému partnerovi ale věřím a neumím si představit život plný nejistot a pochybností o tom druhém.
Osobní svoboda, řekla bych, je pro mě důležitější, než jakýkoliv vztah, ale ještě před pár lety bych tvrdila opak.
Předchozí