Přidat názor k článku Byli jsme ideální pár

Je to hrozné, co všechno člověka může v životě potkat. Můžu vás utěšit jen tím, že v tom opravdu nejste sama. Plánovali jsme s manželem první miminko, po pár dnech, co jsem zjistila, že jsem těhotná, odešel. Po dvou měsících se vrátil na 14 dní a odešel opět, aniž by mi cokoli řekl.Podal žádost o rozvod, do měsíce jsme měli být rozvedení,poté si to rozmyslel, brečel, že chce být se mnou, skočila jsem mu na to, stále jsem doufala, že budem žít jako normální rodina, že mě miluje, tudíž jsem s odkladem souhlasila, ale to jsem neměla dělat. Celou dobu (3 měsíce)mě ujišťoval v tom, že se vrátí. Dokonce jsme byli na společné dovolené, kde mi sliboval, že se poté nastěhuje zpátky, samozřejmě se tak nestalo, odbyl mě smskou a já opět padla na dno. Celý jeho postoj byl velmi sobecký, vůbec si neuvědomoval, že mě psychicky týral, opravdu si to nikdo nedovede představit. Byly jsme spolu skoro 7 let, nikdy bych to do něj neřekla. Po uplynutí tříměsíční odkladní lhůty jsem žádost o rozvod podala já, chtěla jsem mít do porodu jasno, ale rozvod se nekonal, v den rozvodu jsem rodila. Nejhorší je, že já po tom všem, co mi prováděl za celou dobu, ho stále miluju a chtěla bych být s ním. Divím se, že mám úžasné, hodné, zdravé tříměsíční miminko, protože pohodu v těhotenství jsem opravdu neměla, aspon že fyzicky jsem to zvládala skvěle.Trvá to již 11 měsíců, stále mě to hodně bolí, ale jsem optimista a stále věřím, že se budu mít líp buď s manželem nebo bez něj. Mohu si za spoustu věcí určitě sama, manžel již má dvě děti z prvního manželství, ze kterého odešel, když byly děti malinké, bohužel mě v tu domu nenapadlo, že mě potká něco podobného.TAkže se držte a věřte, že bude líp!!!