Ano, byly to krásné zkomoleniny, řadu z nich máme v rodinném slovníku dodnes: patap (=kečup), jefíky (=lentilky), zkamelenina (=zkamenělina. Dodnes mám problém vyslovit to správně), evize(=televize), bva (=vlak). Nejhezčí bylo, když byly dceři asi 3 roky a neuměla vyslovit "ch" na začátku slova. Místo něj říkala "š". Tedy chalupa byla šalupa, chrám byl šrám, ze schodů šody a z chlívku šívek. Tako správní Táboráci jsme se vydali na výlet na blízký hrad Choustník. Hádejte, kam jsme jeli doopravdy? V naší prodejně z toho měli doslova vánoce, když se dcera hrdě chlubila, kampak že to jedeme na výlet. Jen jsem měla obavy, aby na mně nějaký dobrák neposlal sociálku nebo policajty za narušování mravní výchovy mládeže (bylo to ještě v hluboké totalitě).
Předchozí