Přidat názor k článku Byli jsme ideální pár

Ahoj Evo,
tvůj příběh je opravdu smutný. Mám bohužel také podobné zkušenosti, jen to druhé dítko se narodilo zdravé a táta nás opustil před měsícem, kdy malému bylo přes rok. Měl stejný důvod jako tvůj manžel :-(
Zjistila jsem, že má milenku už skoro rok!! Po celou dobu se choval jako, že se nic neděje a že je vzorný otec. Koncem léta jsem už něco tušila,ale nechtěla jsem si to připustit a nechtěla jsem aby kluci byli bez táty.
Je to měsíc a stále se s tím nedokážu vyrovnat, chodím k psycholožce, která mi pomáhá. Je to nestranný člověk a můžeš se u ní vybrečet a vypovídat. Určitě bych ti to doporučila, rozhodně tě do ničeho nebude tlačit. Jseš dospělý člověk a musíš se rozhodovat sama.
Nejsem z toho také venku a mám dny, kdy jsem v pohodě a dny kdy probrečím celý den jako želva. Mám ale u sebe svoje kluky a pro ně musím fungovat jako máma. Oni jsou sice malý, ale cítí,že se něco děje a taky mě podrží( přijdou mě obejmout, když brečím, nebo pomazlit)Určitě taky cítíš podporu od tvého dítěte:-)
Nesmím se ohlížet co bylo a co bude, musím žít z toho co je!! Je to strašně těžký, ale doufám že čas všechno zahojí.
Přeji Ti, moc, moc štěstí do dalšího života.
Markéta