Ahoj Nikol,
ač jsem tady snad jediný chlap, tak dovol, abych ti vyjádřil upřímnou soustrast. Sami jsme si s manželkou prožili ohromnou bolest, když nám v 20TT zjsitili těžké poškození srdíčka a dlouhé dva týdny jsme čekali na vyšetření v Motole, kde to potvrdili. V tu dobu jsem si uvědomil, co chci od života a kdybych mohl cokoliv na světě udělat, tak bych nepřemýšlel ani minutu a konal. Nakonec vyvolávali přirozený porod a chudinka manželka trpěla celý den a večer se narodila mrtvá holčička. V mém srdci má a bude mít vždycky místo a její jméno si říkám každý den.
Nyní jsme přesně po roce těhotný a jsme ve 12TT. A musím říci, že se klepu strachy, abychom neprožili obdobné a zažili na konci to nejkrásnější a to jest narození zdravého potomka. Rád bych všem vzkázal, že bez boje a víry to nejde.
Předchozí