M, to může mít spoustu důvodů. Nejen, jak píše Jena, že třeba je napřed jen v některých předmětech (to se ostatně dá řešit i tak, že ten předmět dělá s jinou třídou). Ale třeba i proto, že to dítě nemusí být natolik sociálně zdatné a zralé, aby zvládlo docházku do vyšší třídy, s jiným kolektivem, se staršími dětmi, mezi nimiž bude "jiné". Například.
Nevím, do jaké kategorie by spadala Verča, kdysi jsem jí dělala na stránkách o nadaných dětech ten jejich testík a samozřejmě mi přišlo, ať je kontaktuju, že je nadaná - mně přijde prostě "jenom" chytrá. Jenže ji beru trochu komplexnějc; nevím, zda by pro plachého introverta, pomalého s běžnými činnostmi, bylo řešením jít po výkonu a tlačit ji dopředu za každou cenu. Ani jsem neuvažovala nad jakýmkoli přeskakováním čehokoli. Díky dobré škole a dobré třídní se ve škole až na výjimky nenudila, a zatímco se ostatní děti trápily nad čtením, ona se celou první třídu učila takový věci, jako převlíknout se na tělocvik za dobu kratší, než je trvání přestávky, nebo návrat domů se všemi svršky, s nimiž do školy odešla. Našla ve třídě výborný kolektiv dětí, mezi nimiž se cítí dobře, a to je to, co jí pomůže být v životě šťastná - ne to, jestli udělá čtvrtou třídu letos nebo za rok.
Chápu, že ve školách s konzervativnějším přístupem to takhle dobře dopadat nemusí, ale Verča intelektuálně rozhodně nezakrňuje (projekty), a přitom mílovými kroky dohání to, v čem měla rezervy (sociální zdatnost). Myslím, že je třeba myslet na to, abychom dítěti umožnili harmonický vývoj po všech stránkách, ne jen po té intelektuální.
Předchozí