Přidat názor k článku Dva úhly pohledu na léčbu neprůchodnosti slzných cest

Díky za článek. U nás to bylo podobně. Jenže k dr. Červenkovi jsme se dostali až v jednom roce. Čím jsme si do té doby prošli ani nechci vypisovat. Ostatně, někde v diskuzi by se to dohledalo. :-) My jsme byli jasní adepti na operaci, dostali jsme termín. Odjeli jsme od doktora, ještě měsíc to hnisalo a pak náhle nic. Jeli jsme na kontrolu týden před termínem operace. Dr. zkontroloval očička a řekl, že se dějí věci mezi nebem a zemí. Patřili jsme mezi vyjímky hned 2x. Většině dětí se to opravdu spraví samo, nám ne. Většina dětí má pouze jednostranné problémy (zlobí pouze jedno očičko), dcerka měla problémy s oběma. Kdysi jsem počítala, kolik různých kapiček jsme měli. Tak těch antibiotických bylo 9, pokud si to dobře pamatuju.

Léčit nebo neléčit? Nevím. Verunka se probouzela pláčem, protože jí očička tak hnisala, že měla po ránu slepené řasy a teprve po dlouhém a pečlivém mytí mohla očička otevřít a prohlédnout. Bylo to hrozně traumatizujicí. Navíc si očička hodně otírala a třela, takže za chvíli měla odřené a bolavé i okolí očí.

Řeklo by se, že to není žádný závažný zdravotní problém. Ale byla to opravdu vleklá nepříjemnost.

Za dr. Červenkou jsme jeli z Pokrkonoší. Verunka neměla příliš ráda cestování a mnoho toho v autě nenaspala. Cesta do Otrokovic nebyla zrovna dobrá (myslím kvalitu silnic), ale určitě se to vyplatilo. To, jak se nám dr. věnoval, jak nám vše vysvětlil, to bylo prostě skvělý.