Jsem angličtinářka na MD a docházím do školky mé starší dcery učit angličtinku. Lekce jsou jen pro předškoláčky a to jednou týdně cca 30minut. (Zájem rodičů i dětí je tak o 2-3lekce týdně, ale program MŠ obsahuje plavání, logopedii... prostě není nafukovací.)
Do skupinky si neberu více jak 7 dětí. Naším cílem není aby se děti naučily hromadu slovíček, nedej Bože, frází. Děti se s jazykem seznámí prostřednictvím říkanek, písniček, příběhů. Nezapamatují si všechna slůvka, ale budou jim povědomá. Uslyší-li je znovu, budou vědět, že jsou z písničky o zvířátkách a to "už přece znají". Stejně tak v první třídě se jazyka nebudou bát - "angličtinu měli přece už ve školce, no ne?" Věřte mi, předchozí ročníky nám to potvrdily.
Letošní předškoláčci už znají barvy, některá zvířata, části oblečení, číslice... Určitě je neučím mrskat číselné řady :-) Namátkou spočítají kolik je u stolu židliček, kolik kluků je dnes v kroužku, uši na maňáskovi... Umí se pozdravit, rozloučit, poděkovat.
Mají z toho radost a doma zkoušejí rodiče :-))
Používám také sadu Cookie and friends (někdo to tu zmiňoval). Sadu si zakoupila MŠ a já ji mám k dispozici. Lekce si rodiče platí v hotovosti.
Nemáte takovou školku? Nevadí. Rozlišujte s dětmi doma pastelky, počítejte lžičky, rozeznávejte jablko od banánu. Není nic jednoduššího!
Předchozí