Přidat názor k článku Čím víc sladkého, tím lépe?

Moje tchýně, (tedy pokaždé když jí potkáme ve městě- naštěstí ne moc často) se mě vždycky, ale opravdu VŽDYCKY zeptá (se stupiditou alkoholika), jestli malému dávám omáčku a knedlíky. Malému je dva a půl, já nevím, mám pocit, že to mít nemusí, my s manželem moc knedlíkoví ani omáčkoví nejsme, když už máme rajskou s knedlíkem tak je to tak jednou za 3-4 měsíce. Nejsem žádná matka zaměřená na superzdravou výživu, jíme normálně ( a někdy i nezdravě), ale nevím jestli je syn dost starý na takové jídlo...někdy tedy jí co máme my, třeba těstoviny, rýži nebo brambory, ale řízek nebo guláš bych mu fakt asi nedala...
jenže moje tchýně vždycky po manželovi vzkazovala (a bohužel i posílala), že má pro malého něco super k jídlu - pro příklad - smetánek na 4 měsících, odvar z...rýže?? nevím, mělo to malého asi na šesti týdnech zasytit ("no já to dělala taky tak a mohla jsem celou noc spát, přece ho nebudeš v noci kojit"- bez komentáře..) typická otázka: " a ty mu ještě nedáváš...? (třeba bramborový salát a řízek, manžel je v březnu a oni ho tím krmili na první Vánoce...- z toho jsem se málem osypala...)
no, zpátky k těm knedlíkům, jaký je váš názor? ovlivněná těmi idiotskými radami x mám známou, co její dítě na 2 a 3/4 normálně omáčku a knedle baští...
jinak ohledně sladkého, občas malému kostičku kinder čokolády uloupnu (je pravda, že to balení máme tak na dva měsíce - a to ještě s likvidací vypomůžu ), ale on to nevyžaduje a rozhodně není zvyklý mlsat. je pravda že dítě sotva se držící v sedě na kočáru, co má v ruce obrovský lízátko mě trochu děsí...Pokud babičky nutí sladkosti tak asi opravdu omezit kontakt, nepřipadá mi to zdaleka tak drastické jako takhle vědomě podporovat návyk na sladké, kazení zubů, sklon k obezitě a kdoví čemu ještě