Čím víc sladkého, tím lépe?

Já si myslím pravý opak, ne, že bych malé nedopřála sem tam nějaký pamlsek, ale mít součástí jídelníčku něco sladkého každý den, ne - li víckrát denně, prostě nesnesu.

Jakmile se otevřou dveře bytu a babička vchází, tak už jí něco cpe do pusy, o to horší je, že jsem zjistila, že jí dávala sladké křupky rukou, prostě už je měla nachystané v ruce. Hlavou mi prošly různé myšlenky, kde co před tím chytala, jela autobusem, byla na poště a všude bacilů a ona mě cpe špinavou rukou jídlo přímo do pusy. Na žloutenku ještě nejsme očkovaní a opravdu asi brzy půjdeme.

Tak se setkala s velkým výbuchem mého vzteku, nehledě na to, že jsem ji už 4x říkala, že si nepřeji, aby jí dávala cokoliv i za mými zády. Ona si stále dělala po svém a pokaždé jsem ji přistihla, jak jí ve vedlejším pokoji tajně dává tu čokoládu nebo něco jiného.

Mám ji zabít nebo co? Proč dospělá osoba nedokáže pochopit, že si tohle nepřeji a stále dělá tu samou věc dokola. Myslím, že sladké bych měla dát dítěti, až uznám za vhodné, kdy to bude, nebo by se mohla aspoň zeptat, jestli jí to může dát. Jen já vím, kolik a čeho zrovna snědla. Kdyby to takhle dělali všichni, co jí chtějí dát nějakou sladkost, tak opravdu nebude jíst nic jiného. Od Mikuláše se to zvrhlo natolik, že už jsem to musela začít hlídat.

Babička mě navíc osočila, že jsem hrozná matka, a že dítě je chudák, tak to už jsem nevydržela a od plic jí řekla, co si myslím. Urazila se a mně je to opravdu jedno, prostě nechci, aby po mně dítě každý den žákalo koko, aby mělo do budoucna špatné stravovací návyky a hlavně, aby babičku nebrala jako někoho, kdo jen přijde, bude z rukávu sypat jakékoliv pochutiny a víc pro ni babička nebude zajímavá. Také to tak už začíná vypadat. Navíc co si to dítě bude myslet, že se neumíme rozumně domluvit a tím, že mi ustavičně podkopává autoritu, nebude vědět, že existují také nějaké meze.

Chci se s Vámi maminky podělit o tuto zkušenost, určitě se najdou mnohé, které mají s rozmazlováním dítěte tímto způsobem také nějaké problémy. Možná se najdou i opačné názory, ale já bych si alespoň trochu přála, aby se nad tím, co vlastně naše děti jedí a jestli jim to prospívá, někdo zamyslel.