Sladkosti pro děti

Mám ten samý problém se všema babičkama a to má moje dcera zrovna čtyři! :-(
Už několikrát jsem se s každou z nich chytla, když jsem se jim snažila vysvětlit, že já jako matka rozhoduju za svoje dítě a taky já nejlíp vím, kdy si sladkost zaslouží a kdy ne. Mockrát se stalo, že když je malá protivná a zlobivá, tak od babiček dostane dobrůtku "aby byla hodná" nebo "za to že bude hodná". A to jsem řekla DOST!!! Taky podkopávají moji autoritu tím, že já řeknu: "ne, čokoládka nebude, moc jsi dneska zlobila..." a babička řekne: "ale ty už budeš hodná, viď, dám ti jen malinkej bonbonek". Takže babičky dovolují to, co já chvilku před tím zakázala. Je to děsný, hádala jsem se s nima a pořád bojovala. Dcera babičky bere jen jako "přísun cukru" a né jako babičku. Pusu jim dává taky jen za bonbónek. Po příchodu k nim se místo pozdravu dožaduje lentilek. A babičky jsou šťastné a dají jí vše, co doma mají.
Teď se situace trochu zlepšila a po mých výstupech a hysterických scénách se ptají, jestli ji můžou něco dát a já kolikrát řeknu, že ne, protože zlobila apod. Ale přece jenom mám hrůzu z toho, když ji dávám hlídat, že ji celý den cpou sladkostmi a proto jim ji svěřuji jen v nouzových případech. :-( A to je fakt smutný. Jedné babičce jsem už vážně naznačila, že pokud nebude respektovat to, že matkou jsem já, tak tam přestaneme chodit - a to asi zabralo.
Nejsem krkavčí matka, dcera dostává sladkost každý den. Ale když vidím, jak všechny výrobky pro děti jsou zbytečně přeslazené, tak jsou někdy i zbytečné nějaké bonbóny a čokolády. Každému říkám: každé ráno má sladké čokoládové cereálie, přes den pije sladký čaj, šťávy nebo džusy (je zvyklá na samotnou vodu, ale samozřejmě nemůže být celé dny jen na vodě), jogurty nebo přesnídávky jsou taky strašně sladký... tak proč by měla sníst třeba tabulku čokolády na posezení??? A že ona vůbec nemá klapku a narve do sebe, co se do ní vejde a nedokáže se zastavit.
Chci mít taky přehled o tom, kolik toho za den snědla a trochu to kontrolovat a hlídat, aby toho nebylo zbytečně moc. Navíc, když se tak rozhlídnu po členech naší rodiny, všichni mají aspoň mírnou nadváhu, ale častěji přímo obezitu a o zdravých zubech není ani řeč. Takže i proto se snažím, aby holka byla zdravá a né malej špekounek s černýma zubama.
Takže v této době to mám docela pod kontrolou a sladkosti koriguju a doufám, že až bude starší, tak sama pozná, kdy má dost a že sladkosti nejsou nutností, ale jen takovým zpestřením.
Navíc jsem zapomněla dodat, že babičky ji dávaly sladké i před hlavním jídlem "jenom malinko" "jen kousek" atd. a pak mi říkaly: "ta holka je vybíravá, ani polívku nesnědla". Jó, to se pak všichni strašně diví... :-( A tím, jak mi podkopávají autoritu a třeba i holku udobřujou hned po tom, kdy jí za něco vynadám nebo potrestám, tak mě ani neposlouchá, dělá si co chce, vzteká se atd. a babičky pak říkají: "nevím, po kom to má, že je takhle zlobivá a neposlouchá". Tak milé babičky, to je jenom díky vám! Místo, aby jste pomáhaly a respektovaly to, že my jsme taky matky, tak někdy přidělávate jen starosti!!! Chápu, že chcete dát vnoučatům dobrůtky, ale musíte vědět kdy a hlavně KOLIK!!!! A taky by jste jim pak mohly vyčistit zuby... ale to dělá asi málokterá babička!!! Své tchýni říkám, že jestli bude mít malá zubní kazy, tak si s ní k zubaři půjde sama... ať vidí, jak pak to dítě trpí a jak ji tam budou držet a násilím otvírat pusu. Pak to možná všechno pochopí a nebude dítě zbytečně přecpávat cukrem...