Přidat názor k článku Čím víc sladkého, tím lépe?

No to se míjíme, já jsem pokládala svědectví své trapnosti za užitečné, ohlédnu-li se, vím, že jsem trapná byla.
Jsem si vědoma toho, že sumářík mých dětí nemá statistický význam, ale:
První syn(23 let), hlídán, omezován, babička poučována (a pomlouvána, sorry babčo). Dnes je alergik s problematickými stravovacími návyky a sklonem k obezitě.
Druhá dcera(19 let) rostla jako dříví v lese, bez zákazů, bez omezování či nucení k jídlu. Dnes má noblesní stravovací návyky a je štíhlá krasavice, zatím bez alergie.
Třetí dcera (2 roky) je miláček rodiny (po 17 letech) a kde můžu, tak ji nacpu Kinder vejce. A ona mi na to kašle a chce "jochju" (bílý jogurt) a "chebík" , z pitiva kromě MM vyžaduje rajčatovou šťávu.

Takže odříkaného největší krajíc a pokud je děcko účastno matčiny nelibosti k babičce (což ono vycítí, nemusí jít o scény v pravém slova smyslu), asi to také není to pravé ořechové.