já to mám taky tak. Dcerka nikdy s odloučením problém neměla, spíš naopak. V roce a půl mně zdrhla na letišti a nějak (sama nevím jak) si povídla s anglickým chlapečkem.
Při nástupu do letadla já musela ukázat palubní vstupenku, tudíž jsem dítko pustila, slečna dsama vběhla dfo tubusu a já za chvíli slyším letušku, jak volá, čí je to dítě. A já uhnaná, rozrážím lidi v tubusu a volám moje. Letuška na mě kouká a říká - oítá ráda, žejo...A já na to nevím, poletí poprvé v životě...
Cizí lidi, cizí děti, všechno je jí jedno, spíš to vyhledává. Přitom já jsem introvert, takže mně to vyloženě nedělá dobře a nemohu ji odnaučit, že nesmí sama s cizíma lidma.
Kdyby někdo měl radu, budu vděčná.
Předchozí