Přidat názor k článku Kojení a lékaři

Každé ženy věc, jak dlouho a z jakých pohnutek kojí či chce kojit. Za kojenými předškoláky však tuším nějaký osobní (osobnostní?) problém. Rozhodně už nejde o výživu dítěte. Navíc - ve vývoji ditěte má postupně docházet k separaci, u dítěte se předpokládá schopnost trávit nějaký čas bez matky a třeba chodit do školky a jíst tam "erární" jídlo. Pokud proces separace neprobíhá přirozeně a hladce, je na rodičích a na matce zejména, aby mu napomáhali.Normální 4 leté dítě rozumově pochopí, že kojení není možné kdykoliv, kdekoliv - stejně jako pochopí, že občas je žádoucí některé aktuální pohnutky utlumit a uspokojení některých potřeb odložit.
Ale úvodní článek byl o postoji lékařů k pacientovi. Tento vztah by rozhodně neměl porušovat pravidla lidské důstojnosti. Bohužel ne každý nemocný člověk má dostatečné sebevědomí a snadno podlehne vnucené roli toho "podřízeného". Taky mám oblíbenou větu: "Mám sice nemocné srdce (ledviny, slinivku...), ale dostatečné IQ, abych pochopila postup léčby, prosím, vysvětlete mi...(následuje konkrétní dotaz...). Taky by možná nebylo špatné chtít, aby paní dr. citovala ony "nejnovější výzkumy" o škodlivosti kojení po 7 měsíci konkrétně. To by jí asi vzalo vítr z plachet :-).