Hančo,
právě jsem si přečetla Tvůj článek. Upřímně řečeno nemám slov. Moc mě mrzí, že jsi prošla tímhle peklem, a to nemluvím o samotné skutečnosti, že jsi potratila. Já potratila taky (před 10 dny), takže vím, co to je.
Byla jsem na začátku 10. týdne těhotenství. Má gynekoložka mi tvrdila, že těhotenství je sice v pořádku, ale mám v děloze hematom. Během 6 týdnů jsem byla 5x na ultrazvuku. Naposledy v pondělí, kdy jsem slabě krvácela. Doktorka mi řekla, že je to tím hematomem a doporučila pokračovat v užívání hormonů na podporu těhotenství. V pátek jsem krvácela víc a hlavně mi bylo zle. V nemocnici mě přijala hodná sestřička a hodný (mladý) pan doktor. Vyšetřil mě vaginálním ultrazvukem, tichým a účastným hlasem mi sdělil, že vývoj plodu se zastavil v 6. týdnu, plod je mrtvý (tedy pravděpodobně až 3 týdny!!!). Vše mi na ultrazvuku ukázal, tj. kde má proudit krev a nic neproudí, jak vypadá plod a jak by měl správně vypadat.
Druhý den jsem šla na potrat (2 dny před Velikonocemi). Sestřička na příjmu byla skvělá - milá, vstřícná, soucítila se mnou, sestřička na oddělení mě dokonce pohladila, když mi přišla sdělit, kdy dojde k zákroku. Na sále jsem to nezvládla a začala brečet. Anestez. tým sestával ze dvou dam, které mi daly kapesník a opět se mnou soucítily (bála jsem se, že mi vynadají, že zdržuji). Sálová sestra mi do doby, než jsem usnula, přikryla rodidla, abych tam nemusela ležet nahá. Lékař, který mě viděl brečet, odešel ze sálu a počkal až usnu. Rozhodně tedy nestál mezi mýma nohama a nečekal až mě uspí.
Jednoduše řečeno, všichni byli skvělí. Vůbec nic mě po zákroku nebolelo, jen ta dušička. Pomalu ale zapomínám a upínám se do budoucna. Doufám, že otěhotním stejně tak lehce, jako s mým synem a s drobečkem, co se nenarodil.
Jedno vím jistě, vybrala jsem si porodnici - Thomayerovu nemocnici v Praze Krči. (Poprvé jsem rodila u Apolináře - sestry byly skvělé, ale doktory bych všechny nakopala do zadečku. Navíc prostředí je jakési neosobní, studené.)
Přeji Ti vydařené těhotenství a vydařený porod!!!
Předchozí