Kojila jsem jeden a půl roku a žádné zdravotní potíže jsem na sobě nepozorovala, až na to, že jsem musela používat lubrikační gel a velkou trpělivost přítele. A ještě že jsem kojila, protože na jednom roce skončil klučík na týden v nemocnici, kde mu, synu matky posedlé zdravou výživou, běžně nosili k obědu sekanou a boršč a na přilepšenou hrníček kravského mléčka krabicáčka, takže neznaje těchto pochutin, by bez kojení bídně zhynul hlady. Na jeden a půl roce jsem se musela postupně vrátit do práce, protože bychom při mateřské 2,5 litříku zhynuli hlady oba. Tři noci prořval jak lev, čtvrtou spal jak andělíček a byl klid. Podotýkám, že se jednalo o dítě, které bralo kojení jako společenskou událost a do té doby se budilo sedmkrát za noc jenom na podudlání. Já to snášela fyzicky i psychicky mnohem hůř než on, ale někde jsem se dočetla, že mu odstavení musím vynahradit jinak, takže nebylo rozmazlenějšího děcka v celém Rakousku-Uhersku.
Předchozí