Lusiko, také jsem slyšela, že záleží jen a jen na správné péči a věřím tomu. I když je pravda, že někdo zubům "moc nedá" a nemá problémy. To bych asi vysvětlila tím (co jsem taky slyšela od lékařů), že zubní kaz je částečně nakažlivý. Vládám k tomu článek z www.zdravyusmev.cz
Kazivost není dědičná, protože zubní kaz je vlastně infekční onemocnění. Bakterie Streptococcus mutans se přichytí na sklovině a přeměňují cukry na kyseliny, které sklovinu leptají. Nebezpečné mikroorganismy se do dětských úst dostávají nejčastěji od matek, které například čistí dudlíky spadlé na zem tím, že je olíznou. Při krmení lžičkou je častým zlozvykem i to, že rodič si občas nějaké to sousto stejnou lžičkou vezme sám. Riziko kazivosti se podle lékařů různí, protože i množství bakterií se u jednotlivých dospělých lidí liší. Nebezpečné mikroorganismy by se do pusy dítěte dostaly v každém případě, ale čím později se to stane, tím lépe. Sklovina zubů při prořezání je nedozrálá, a tedy zranitelnější. Její vytvrzení trvá dva roky a je třeba zabránit tomu, aby se bakterie Streptococcus mutans dostaly do úst už v době, kdy zuby vyzrávají.
Předchozí