Mám 3děti, nar.1982,1985 a 1999. První dvě jsem kojila 5 týdnů, protože tehdejší systém nepodporoval kojení, ba spíš naopak, zdravotnický personál rovněž. Myslím, že i tak brzkému nástupu umělé výživy vděčíme za obezitu u nejstarší dcery a několika druhům alergií, a potravinovou alergii u mladší, spojené s obrovskými zdravotními problémy, trvajícími od miminkovského věku až asi do 11let, než nás z nejhoršího "vytáhl" alergolog-homeopat. Při třetí dceři jsem si řekla, že toto se už nesmí opakovat, rovněž zdravotnictví se v tomto směru u nás velmi vylepšilo, takže jsem kojila. Nebyla jsem žádný přeborník, zároveň jsem měla obrovské problémy s mým přítelem-otcem nejmladší. Takže jsem min. 1 x za 14 dní jezdila k homeopatovi na akupunkturu k podpoře kojení. Když bylo malé asi 5měsíců, už jsme to zvládaly bez problémů. Když jí byly 2 roky, stále jsem kojila ve svých 40 letech několikrát denně, včetně v noci. Jelikož dcerka spala na vedlejší posteli, téměř jsem to nevěděla, vyhrnula mi košili, napila, shrnula, odkulila, spala. Zkusila jsem ji odstavit, ale vypadalo to, že zbourá panelák, vypadalo to, že by na mě taky mohla přijít sociálka, nevydržela jsem a pokračovaly jsme. Když jsem se pak dotyčného homeopata ptala, zda nezná akupunkturu na ukončení kojení, smál se a říkal, že jeho žena(mají 5dětí) vždy kojila tak do tří let.
Když dcerka nastupovala ve 3 a 3/4 letech do školky, kde jsem pracovala jako učitelka, ještě se přišla asi 4x denně napít. Rozmluvila jsem jí to, že se jí budou děti smát, takže ve 4 letech jsme skončily. Ale kdykoli se potřebovala pomazlit, uklidnit apod., musela si mě osahat, oplácat, přitulit se. Dnes je jí 9 let a říká, že stejně to mlíčko bylo nejlepší a vzpomíná na kojení moc ráda.