Ahojky mamči,
docela se fakt bavím. Myslím, že pravdu mají obě strany. Někdy jsou vážně lidé otravní a neznají hranice. Jindy člověk sám rád prohodí pár slov i s cizím človíčkem :o) .
I já mám příhod několik. Dcera měla vrozenou vadu kyčle, která nám mimo jiné byla léčena 6ti týdenní fixací v sádře s nožičkama naširoko, takže jsme ji těchto šest neděl vozili v kočárku pro dvojčata a tak-tak se nám do něho vešla... první, co jsme slýchávali bylo: "Jé, máte dvojčata?" a po zjištění, že ne, se na nás někteří dívali, jako bychom tu naši maličkou týrali a z toho nyní sádrové nožičky... chtělo to spouuustu trpělivosti, abych i po "x-té" vysvětlila, ač jsem nemusela, že to není následek naší neopatrnosti, ale že nám příroda nadělila vadu kyčle, která se tímto srovná natolik, že za pár let-doufejme-nebude po vadě ani památky. Takže nám malá vlastně poděkuje.
Iva
Předchozí