Přidat názor k článku Pomoc, důchodce II.

MM,

k tvé otázce co ztratíš tím, když počkáš, zda a kdy bude dítě později chtít náušnice samo, ti mohu ze své vlastní zkušenosti odpovědět, že tím můžeš dítě připravit o možnost nechat si propíchnout uši bez zbytečného stresu.

Víš jak já si přála náušnice jako malá? Holka, já si vyrobila náušnice z knoflíků (uvázaných na niti) a zavěsila si je na uši (za tu niť), jako že to jsou náušnice. Takhle jsem chodila i ven mezi děti (dokud se mi nezačaly smát .. :)). Pak jsem pro změnu nosila klipsy a měla jich několik (takové ty ohavné, barevné, co se prodávali za socíku a nosily je dospělé ženské)...No tfůj.
Ale na píchnutí uší jsem byla moc velký srab, to jsem se radši užírala a tesknila po náušničkách. A jak jsem byla naštvaná, že to rodiče nezařídili "za mě", dokud jsem byla ještě mimino.

No a v 16 letech, když jsem se konečně odvážila nechat si píchnout uši, jsem nakonec ke všemu zjistila, že to OPRAVDU není žádná hrůza, vlastně jsem o tom vlastním píchnutí vůbec nevěděla.

Takže u své dcery jsem neváhala a píchnutí uší "zařídila za ní", dokud byla ještě mimino. Ano, riskuji, že mi to jednou vyčte - ale obdobně bych riskovala, i kdybych to neudělala.